THE 7th DAY / Archive

 
PARTICIPATE | MANUAL | BLOG

No_5403.jpg No 5410 Katka RingesovaThumbnailsNo 5456 Lydia Nagel
Že prej dejte to na nějaký místo spojený s vaším překládáním. Překládám u kompu, a když nevim, jak dál, čučim oknem do oken protějšího baráku. Tak to ani náhodou. To bych skřítkům neudělal.
Tak jsem tu filmovku s pididírou přilepil černou tejpou vedle okna od koupelny a měl jsem štěstí, že to celý nesletělo někomu na hlavu, protože se v zadním dvoře strašně drolí omítka a zrovna kolem okna už to vypadá, jako kdyby náš barák ostřelovali snajpeři z petřínskýho vršku. To okno totiž kouká právě tim směrem, na Petřín s pražskou Eifelovkou, na kterou nikdy nevylezu, protože jsou tam takový ty schody, co je skrz ně vidět dolů na zem. Nikdy se tak nepřesvědčim, jestli tam nahoře nějakej snajpr fakt nesedí a náš barák neostřeluje. Přes Újezd, hnědou Vltavu, nablejskanou střechu zlatý kapličky až k nám do Spálený.
Na kouzelnou filmovku jsem zapomněl jako na smrt, poslední dobou se mi takový věci dějou běžně. Na obrázku, co v ní skřítkové během tý doby namalovali, je krvavý nebe a stopa po výstřelu.
Míloslav Man


Sie haben gesagt, tut das an einen Ort, der mit eurem Übersetzen zusammenhängt. Ich übersetze am PC, und wenn ich nicht weiter weiß, starre ich durchs Fenster in die Fenster des Hauses gegenüber. Das natürlich auf keinen Fall. Das würd ich den Kobolden nie antun.
Ich hab also das Filmdöschen mit dem Minilöchlein mit schwarzem Klebeband vors Fenster vom Bad gepappt und Glück gehabt, dass es niemandem auf den Kopf geflogen ist, denn im Hinterhof bröckelt gewaltig der Putz und grade ums Fenster herum sieht es aus, als hätten Scharfschützen vom Gipfel des Petříns runter unser Haus beschossen. Das Fenster zeigt nämlich genau in die Richtung, auf den Petřín mit dem Prager Eiffelturm, auf den ich nie raufgehe, weil der so Stufen hat, durch die man direkt auf den Boden hindurch sehen kann. Nie werd ich überprüfen können, ob dort oben nicht doch ein Scharfschütze sitzt und ob der nicht auf unser Haus zielt. Über den Újezd, die braune Moldau und die blitzende goldene Kapelle des Nationaltheaters hinüber bis zu uns in die Spálená.
Die wundersame Filmdose hatte ich restlos vergessen, in der letzten Zeit passiert mir sowas dauernd. Auf dem Bild, das die Kobolde in der Zwischenzeit draufgemalt haben, ist ein blutiger Himmel und die Spur eines Schusses.
(Aus dem Tschechischen von Martin Mutschler)